Pěstování hlávkové kapusty
Kapusta patří ke košťálové zelenině
Kapustu známe hlávkovou nebo růžičkovou, obě patří ke košťálovinám. Obě jsou cenné tím, že se dají přes zimu udržet v čerstvém stavu, mají mnoho vitamínů – dokonce více jak zelí. Kapusta působí močopudně a je vhodná při nemocech látkové výměny. Obsahuje také sirné látky, které tlumí zvýšenou činnost štítné žlázy. Kapusta patří k nejhodnotnějším u nás pěstovaným zeleninám.
Hlávková kapusta
Hlávková kapusta se pěstuje obdobně jako zelí, je však ve svých nárocích na půdu a živiny méně náročná. Kapusta se oproti zelí snadněji uchovává přes zimu.
Pěstování hlávkové kapusty
Sazenice raných a poloraných odrůd hlávkové kapusty vypěstujeme snadno v truhlíku nebo v poloteplém pařeništi. Semena vyséváme koncem ledna až února, u poloraných odrůd v březnu. Silné sazenice vysazujeme na záhony v dubnu až květnu.
Pozdní odrůdy pěstujeme buď ze sazenic, které jsme si vypěstovali tak jako u raných odrůd. Nebo je můžeme pěstovat z přímých výsevů na záhony na začátku května.
Kapusta hlávková, pěstování
Kdy sklízíme hlávkovou kapustu
Rané odrůdy sklízíme, jakmile se vytvoří hlávka. Zimní odrůdy snesou i mráz, proto je můžeme nechat dlouhou dobu na záhonech, nejlépe přikryté chvojím nebo slámou. Pro pozdní konzumaci kapustu vyrýváme ze záhonu i s kořenovým balem a ukládáme ji do studeného sklepa.