Články se štítkem choroby:
Žloutnutí listů u rostlin citronů Některé citroníky trpí žloutnutím listů. Tato fyziologická choroba, označovaná jako chloróza nebo žloutenka, se vyskytuje zejména tehdy, když zemina, do které byly rostliny vsazeny, obsahuje nadbytek vápníku. Vápník brání příjmu železa z půdy, listy žloutnou a rostliny churavějí. Chloróza se vyskytuje i u jiných ovocných rostlin, např. broskvoní pěstovaných v sadech
Pilatky Listy angreštů a rybízů mohou být ožrány až tak, že zůstane jen kostra žilek – to dokáží larvy pilatek. Jiné druhy pilatek se líhnou v nezralých plodech jabloní a švestek. Napadají také listy růží, které se srolují do úzkých trubiček. Poškozené listy růží odtrháme a zničíme. Při prvních známkách napadení postříkáme plody methylovaným pirimifosem
Vyšší nebo střídavá vzdušná vlhkost při současně vyšších teplotách (20 °C) na jaře podporují vznik této závažné choroby na angreštech – amerického padlí. Na koncích jejich letorostů a na plodech se v dubnu až květnu začínají objevovat bělavé, později hnědnoucí houbovité povlaky. Letorosty zastavují svůj růst, plody jsou nevzhledné a nejsou k jídlu. Choroba se projevuje i
Prevence kadeřavosti Tato nemoc se projevuje v dubnu a v květnu zduřením a zkadeřením listů a následně jejich zasycháním a opadáváním. Tvorbou nových listů se stromy vysilují. Preventivní ochranou je postřik broskvoní vhodným chemickým přípravkem, když se na jednoletých výhonech začínají rozevírat koncové dřevní pupeny, což bývá v březnu až dubnu. Trvá-li nepříznivé počasí i nadále, je
Prevence strupovitosti Již v předjaří začneme u citlivých odrůd jabloní a hrušní s preventivní ochranou proti této chorobě. Strupovitost se šíří vystřelováním spór z plodnic na opadlém listí do ovzduší v kritickém období, začínajícím vybarvováním květních poupat a končícím asi 14 dní po odkvětu. Později vytváří na listech a plodech šedohnědé skvrny, které ovoce znehodnocují. Preventivně všechno listí
Základem jsou zdravé a vyvinuté sazenice Květák netvoří růžičky z několika důvodů. Může se jednat o poškození srdéčka středních lístků larvami plodomorky zelné. Takové rostliny vyvíjejí jen listy a nevytváření růžice. Zejména při výsadbě pozdního květáku je potřeba dávat pozor na sazenice, jestli mají dobře vyvinuté středové srdéčko. Po výsadbě někdy zničí srdéčko květáku i
K nejrozšířenějším chorobám košťálové zeleniny patří nádorovitost kořenů. K největším škůdcům patří dřepčíci, květilka, bělásek, mšice nebo krytonosec. Nádorovitost kořenů u košťálové zeleniny Nádorovitost kořenů se vyskytuje zejména u zeleniny pěstované na kyselých půdách. Rostliny napadené touto chorobou zakrňují a mají menší užitkovou část. Zásady ochrany proti nádorovitosti kořenů košťálovou zeleninu nepěstujeme na stejném záhonu
V našich zeměpisných šířkách se objevil nový škůdce buxusů. Jedná se o zavíječe zimostrázového, jehož housenky dokáží ve velmi krátké době zcela odlistit keře. Housenky okusují listy a zelenou kůru rostlin. Zavíječ zimostrázový Tento škůdce nemá u nás žádné přirozené nepřátele. Pochází z východní Asie, odkud se dostal do Evropy. Na území ČR se dostal někdy
Choroby celeru se objevují v důsledku nadměrného vlhka. Septorióza celeru Septorióza – projevuje se žlutými nebo hnědými ostře ohraničenými skvrnami na listech. Listy později usychají a vyvinou se pouze malé bulvy. Strupovitost celeru Strupovitost – projevuje se hnědými strupy na bulvách celeru, které pak v zimě hnijí. Choroby celeru
Fuzarióza narcisů Fuzariózou bývají cibule narcisů napadeny při včasné výsadbě zejména za suchého a teplého počasí. Napadení cibulí narcisů mouchou cibulovkou Larvy mouchy cibulovky vyžírají cibule, takže rostliny pak nekvetou. Napadené cibule poznáme tak, že při zmáčknutí jsou měkké. Nevysazujeme je a spálíme. Ochrana proti cibulovkám – k trsům narcisů můžeme dávat na