balkonovekvetiny.cz - pěstování a péče o balkonové květiny, rostliny, bylinky, koření, cibuloviny, trvalky, letničky ...

Balkónové květiny a rostliny

Pěstování balkónových květin a rostlin

Jak proměnit nevzhledné balkony a terasy v příjemná místa se záplavou květin? Osázejte si truhlíky a květináče balkónovými květinami! A když nemáte balkon nebo terasu, můžete si truhlík dát jen tak na okenní parapet.




Umístění balkónových květin

Ještě než začnete s osazováním truhlíků, je třeba si rozmyslet, na jaké místo chceme květiny umístit. Zda se jedná o balkon otočený na jižní stranu, kde slunce pálí celý den, nebo jde o balkon severní, který je po většinu dne v polostínu či úplném stínu. Podle toho pak vybereme vhodné balkonové květiny - některé slunce milují, jiné upřednostňují stín. Pozor dáváme i na to, zda květiny umístíme na zábradlí balkonu nebo budou stát v blízkosti bílé zdi. Ta se totiž vlivem slunečních paprsků rozpálí a květiny pak trpí velkým horkem. Dalšími vlivy, které mohou ovlivnit pěstování balkonových květin jsou déšť a vítr. Pokud budeme truhlík umisťovat na balkonové zábradlí, dáme jej raději z vnitřní strany - zabráníme přemokření květin v době deště a možnému pádu v případě silného větru.


Zalévání balkónových květin

Balkonové květiny a rostliny nikdy nezaléváme v poledním horku. Květiny mají zálivku nejraději ráno nebo večer. Zaléváme vždy, když je půda suchá a v misce nestojí voda. Pokud květiny i přes zálivku vadnou, může se jednat o přelití – vznikne buď přílišnou zálivkou nebo po dlouhodobých deštích. Kořeny přelité rostliny začnou uhnívat. Je nutné rostliny z květináče vyjmout a znovu je přesadit.


Balkonové květiny pro slunná a stinná místa

Balkónové květiny pro slunná místa (balkony otočené na východ nebo jih):
pelargonie, muškáty, petunie, surfinie, gazánie, sporýš.

Balkónové květiny pro stinná místa (balkony otočené na sever nebo západ):
hlíznaté begonie, fuchsie, balzamína.


  

Nové články

Vysévání mrkve

Vysévání mrkve na záhon     Na jaře záhon pro mrkev uhrabeme a můžeme přihnojit Cereritem. Vyséváme co nejdříve koncem února a v březnu. Semínka sázíme do řádků cca 20 cm od sebe, do hloubky cca 1 cm. Zahrneme půdou a přitlačíme nejlépe deskou. Do řádků před zahrnutím můžeme také přidat na větší vzdálenost semínka ředkvičky,

Sklizeň a uskladnění mrkve

Sklízení mrkve    Ranou mrkev tzv. karotku sklízíme co nejdříve podle potřeby. Pozdní odrůdy necháváme na záhoně co nejdéle a sklízíme pozdě na podzim. Jak správně uskladnit mrkev    Mrkev vyrýváme na podzim před příchodem mrazů, nejlépe za slunečného počasí a za sucha. Vyryté kořeny mrkve očistíme od hlíny, nať odkroutíme tak, aby zůstalo jen

Řapíkatý celer

Řapíkatý celer do polévek    Řapíkatý celer je speciálně vyšlechtěný. Má tlusté řapíkaté listy, které se v kuchyni upravují podobně jako chřest nebo salát. Můžeme je přidávat také do polévek. Pěstování řapíkatého celeru    Řapíkatý celer pěstujeme stejně jako bulvový celer. Můžeme jej sázet také do brázd asi 15 cm hlubokých. V první polovině září

Petržel v zimě a na jaře

Čerstvá petrželová nať v zimě    Na podzim vyryjeme část kořenů kadeřavé petržele a dáme je do květináče, který umístíme do teplé a světlé místnosti, např. kuchyňské okno. Podle potřeby petržel zaléváme, aby půda nevyschla. Po celou zimu můžeme sklízet čerstvou nať. Jarní petržel    Kořenová petržel je odolná proti zimě a menším mrazům. Proto

Pěstování kořenové zeleniny

Jak vyséváme kořenovou zeleninu    Kořenovou zeleninu vyséváme přímo na záhon – mrkev, petržel – nebo si ji předpěstujeme – např. celer. Semena vyséváme na jemně uhrabané záhony s vlhkou půdou do řádků. Rýhy pro semínka děláme mělké. Oseté záhony upěchujeme deskou tak, aby se semena přitlačila do půdy a urychlilo se klíčení. U mrkve

Pastinák

Pěstování pastináku    Pastinák se pěstuje podobně jako petržel a i v kuchyni má podobné využití. Má dlouhý bílý kořen s nasládlou chutí. Semena vyséváme v březnu do hloubky cca 2 cm v řádcích cca 40 cm od sebe. Půda pro pastinák by měla být hluboko zrytá a bohatá na humus. Vysévání pastináku    Při

Naťová petržel

Naťová petržel, tzv. kadeřavá, je hojně využívána v kuchyni. Dorůstá do výšky cca 20 cm, a proto ji můžeme vysévat na obruby záhonů nebo na klasické záhony do řádků cca 20 cm od sebe. Pěstování naťové petržele    Kadeřavou petržel nejednotíme. Sklízíme ji podle potřeby od jara do podzimu. Přes zimu můžeme naťovou petržel nechat

Mrkev

Pěstování mrkve    Mrkev je kořenová zelenina bohatá na provitamín A, který příznivě působí na látkovou výměnu v těle. Mrkev dále prospívá srdci, sliznicím a oční sítnici, posiluje odolnost těla proti infekčním nemocem. Vitamíny komplexu B spolupůsobí při ochraně nervů. Šťáva z mrkve působí proti průjmům u malých dětí. Nejlepší je podávat mrkev za syrova,

Kořenová petržel

Petržel je kořenová zelenina vhodná zejména do polévek. Obsahuje vitamín A, komplex B a C. Petrželová nať obsahuje mnoho vitamínu C. Do polévek petržel přidáváme, až krátce před podáváním, aby se vitamín C nezničil. Pěstování kořenové petržele    Kořenovou petržel pěstujeme podobně jako mrkev. Půda pro petržel by měla být propustná, hluboko zrytá, s vysokým

Jak vypěstovat velké bulvy u celeru

Pěstování celeru    Semínka celeru vysazujeme již v polovině února, nejpozději na začátku březnu. Aby byly bulvy celeru velké, je nutné sazenice nejméně 2x přepichovat. Na záhon sazenice celeru sázíme ve druhé polovině května, jakmile již nehrozí pozdní mrazíky. Sázíme do stejné hloubky, v jaké byly v pařeništi. Ne hlouběji, nenarostly by bulvy. Zalévání celeru
Spolupracujeme s webovými magazíny Zmagazin, Vyšívání online, Ruční práce a E-ručnípráce.Všechna práva vyhrazena © 2016 IRP