Články se štítkem kořenová zelenina:
Řepa cukrová
Řepa cukrová je dvouletá rostlina z čeledi laskavcovitých. Tvoří bulvu, která je skoro celá skryta v zemi. „Cukrodárné“ odrůdy mají barvu bílou, krmné bývají v různých odstínech fialové nebo červené. Jak pěstovat cukrovou řepu Půdu je vhodné vyhnojit hnojem a zajistit dostatečnou zálivku. Během vegetace můžeme přihnojovat slepičákama nebo rozpustnými hnojivy. Důležité je hnojení bórem. Pokud je
Klíčení petržele
Některé jaro se může stát, že petržel nechce vyklíčit. Jednou z hlavních příčin může být vysoká teplota vzduchu v dubnu. Zejména pokud se teploty blíží letním měsícům. Jak docílit klíčení petržele Semínka petržele mají dlouhou dobu klíčivosti. Proto mu vyhovuje tzv. „aprílové počasí“ se střídáním slunečného a zamračeného počasí s občasnými přeháňkami. Přeháňky zajistí optimální vlhkost půdy.
Škůdci kořenové zeleniny
K největším škůdcům kořenové zeleniny patří hlodavci – myši, hraboši a hryzci. Myš domácí Myš domácí je velká asi 7 až 10 cm, ocas je stejně dlouhý jako tělo. Má velké černé oči a ušní boltce. Škodí zejména u lidských obydlí nebo ve skladovacích prostorách, kde jsou brambory, ovoce a zelenina. Myši jsou přenašeči nemocí
Pěstování batátů
Batáty neboli sladké brambory jsou hlízy povijnice batátové. Jedná se o velké bílé nebo červené hlízy, barvou připomínající řepu, brambory nebo petržel. Obsahují mnoho škrobů a vlákniny, mají vysoký obsah karotenoidů, zejména betakaroten. Jak a kdy vysazovat batáty Předklíčené hlízy vysazujeme do hluboké lehčí půdy na slunečné stanoviště. Hloubka výsadby je asi 10 cm,
Kokotice na mrkvi
Kokotice je rostlinný škůdce, který se objevuje v záhonech mrkve jako tenké oranžové šlahouny, které se obtáčejí kolem rostlin mrkve. Parazit na mrkvi V našich podmínkách se vyskytuje asi 7 druhů této rostliny, která parazituje na mrkvi. Kokotice nemá chlorofyl ani kořeny, živí se cizopasením na hostitelské rostlině. Pomocí speciálních přísavek se přisává na hostitelské rostliny,
Pěstování křenu jako jednoleté rostliny
Křen pěstovaný jako jednoletka, dává až o 70% vyšší výnosy, než křen pěstovaný na jednom místě. Kdy vysazujeme křen Jednoletý křen vysazujeme v březnu, a to jako cca 20 cm dlouhé a cca 1 cm silné řízky křenu, které jsme si připravili při podzimní sklizni z postranních kořenů křenu a uložili svázané ve svazcích ve vlhkém
Křen v zahradě
Použití křenu Křen by neměl chybět v žádné zahrádce. Kořeny křenu obsahují velké množství sirných silic, které podporují chuť a zlepšují trávení. Křen má také hodně vitamínu C. Lze jej využít nejen tradičním způsobem jako přílohu k masu nebo pro nakládání okurek a červené řepy, ale i na chléb, zejména s masovými pomazánkami. Křen brzy po nastrouhání
Vysévání mrkve
Vysévání mrkve na záhon Na jaře záhon pro mrkev uhrabeme a můžeme přihnojit Cereritem. Vyséváme co nejdříve koncem února a v březnu. Semínka sázíme do řádků cca 20 cm od sebe, do hloubky cca 1 cm. Zahrneme půdou a přitlačíme nejlépe deskou. Do řádků před zahrnutím můžeme také přidat na větší vzdálenost semínka ředkvičky,
Sklizeň a uskladnění mrkve
Sklízení mrkve Ranou mrkev tzv. karotku sklízíme co nejdříve podle potřeby. Pozdní odrůdy necháváme na záhoně co nejdéle a sklízíme pozdě na podzim. Jak správně uskladnit mrkev Mrkev vyrýváme na podzim před příchodem mrazů, nejlépe za slunečného počasí a za sucha. Vyryté kořeny mrkve očistíme od hlíny, nať odkroutíme tak, aby zůstalo jen
Řapíkatý celer
Řapíkatý celer do polévek Řapíkatý celer je speciálně vyšlechtěný. Má tlusté řapíkaté listy, které se v kuchyni upravují podobně jako chřest nebo salát. Můžeme je přidávat také do polévek. Pěstování řapíkatého celeru Řapíkatý celer pěstujeme stejně jako bulvový celer. Můžeme jej sázet také do brázd asi 15 cm hlubokých. V první polovině září
- 1
- 2