Balkónové květiny a rostliny
Pěstování balkónových květin a rostlin
Jak proměnit nevzhledné balkony a terasy v příjemná místa se záplavou květin? Osázejte si truhlíky a květináče balkónovými květinami! A když nemáte balkon nebo terasu, můžete si truhlík dát jen tak na okenní parapet.
Umístění balkónových květin
Ještě než začnete s osazováním truhlíků, je třeba si rozmyslet, na jaké místo chceme květiny umístit. Zda se jedná o balkon otočený na jižní stranu, kde slunce pálí celý den, nebo jde o balkon severní, který je po většinu dne v polostínu či úplném stínu. Podle toho pak vybereme vhodné balkonové květiny - některé slunce milují, jiné upřednostňují stín. Pozor dáváme i na to, zda květiny umístíme na zábradlí balkonu nebo budou stát v blízkosti bílé zdi. Ta se totiž vlivem slunečních paprsků rozpálí a květiny pak trpí velkým horkem. Dalšími vlivy, které mohou ovlivnit pěstování balkonových květin jsou déšť a vítr. Pokud budeme truhlík umisťovat na balkonové zábradlí, dáme jej raději z vnitřní strany - zabráníme přemokření květin v době deště a možnému pádu v případě silného větru.
Zalévání balkónových květin
Balkonové květiny a rostliny nikdy nezaléváme v poledním horku. Květiny mají zálivku nejraději ráno nebo večer. Zaléváme vždy, když je půda suchá a v misce nestojí voda. Pokud květiny i přes zálivku vadnou, může se jednat o přelití – vznikne buď přílišnou zálivkou nebo po dlouhodobých deštích. Kořeny přelité rostliny začnou uhnívat. Je nutné rostliny z květináče vyjmout a znovu je přesadit.
Balkonové květiny pro slunná a stinná místa
Balkónové květiny pro slunná místa (balkony otočené na východ nebo jih):
pelargonie, muškáty, petunie, surfinie, gazánie, sporýš.
Balkónové květiny pro stinná místa (balkony otočené na sever nebo západ):
hlíznaté begonie, fuchsie, balzamína.
Nové články
Hrách setý zahradní (hrášek) je na polohu a půdu zcela nenáročný a značně odolný vůči nízkým teplotám. Pouze trvale přemokřené půdy jsou pro jeho kulturu nevhodné. Jak pěstovat hrášek Pro ranou sklizeň volíme spíše chráněnou polohu a stanoviště na plném výsluní. Rád se spokojí se zeminou pouze středně zásobou živinami. V době růstu hnojíme hrách
Pěstování kosatců na zahrádkách je celkem nenáročné. Vyhovuje jim zejména slunná poloha a výživná, propustná, hlinitá, nepříliš vlhká zahradní zemina. Zvlášť důležité je, aby sluneční paprsky dopadaly přímo na oddenky, které mají být umístěny těsně pod povrchem půdy, nebo z ní mohou částečně vyčnívat. Pokud jsou vysazeny příliš hluboko, zpravidla méně kvetou a snadněji podléhají chorobám.
Botanické jméno této květiny je Rudbeckia, u nás je známá též pod názvem terčovka. Je to nepostradatelná rostlina trvalkových skupin a druhy s vyšším růstem se uplatňují jako solitéry nebo u plotů. Terčovky většinou kvetou v pozdním létu a na podzim. Vytrvalé rudbekie jsou celkem nenáročné, dávají však přednost dobré zahradní zemině s obsahem humusu, v době vegetace přiměřeně
Lantana neboli libora je další méně známou rostlinou vhodnou do truhlíků. Pozor – je jedovatá! Pěstování libory Libora potřebuje pro zdravý vývoj hodně slunce a tepla. Lantana je keř, ale můžeme ji pěstovat také jako stromek. Za půdu v dobré síle a za přihnojení jednou za měsíc se odvděčí záplavou květů. Přezimování Nesnáší mráz,
Převislé tyrolské karafiáty můžeme zařadit k neobvyklým květinám, které je možné sázet také do truhlíků na balkón. Převislým tyrolským karafiátům se věnuje při výběru květin pro osázení okenních truhlíků příliš málo pozornosti. Tyto rostliny můžeme velmi dobře používat dlouhou řadu let. Jak pěstovat tyrolské karafiáty Karafiáty nemají rády stín. Daří se jim však obecně
V průběhu května nahradíme odkvétající macešky v truhlících na balkóně a na oknech kvetoucími letničkami. Delší dobu macešky nenecháváme, protože již nejsou pěkné. Navíc letničky se vysazují nejpozději do konce května. Muškáty (pelargonie) a petúnie potřebují ke svému vývoji středně těžkou půdu, bohatě zásobenou živinami. Nejlepší je kompostová zemina. Pod svrchní vrstvu zeminy zamícháme jako základní nebo
Keříčková rajčata vyžadují podstatně méně péče než tyčková rajčata, ale mají také své nevýhody. Zaštipování keříčkových rajčat V souladu se svým charakterem růstu nepotřebují keříčková rajčata kůly, takže odpadá vyvazování. Také je nemusíme zaštipovat. Nevýhodou ovšem je, že se za deště zašpiní plody a trvá-li vlhké počasí delší dobu, také snáze zahnívají. Jakostí plodů se
Rajčata vyžadují volnou, otevřenou polohu na plném slunci a záhřevnou, humózní, středně těžkou půdu. Na rozdíl od většiny jiných druhů zeleniny se mohou rajčata pěstovat řadu let na tomtéž místě, aniž by se projevila únava půdy. Půdy v 1. trati rajčata snášejí velmi dobře. Vysazování rajčat u jižních zdí U rajčat dosáhneme nejranější sklizně, pokud
Klanokvět je méně známá letnička, která bohatě kvete o května až do prvních podzimních mrazíků. Květy jsou bílé, žluté, růžové, fialové, červené, můžou být se skvrnami nebo čárkováním či tečkováním. Na venkovní záhony se vysévá již v polovině dubna. Pěstování klanokvětu Klanokvět vysazujeme na plně slunečné stanoviště, ovšem chráněné před poledním úpalem. Vyžaduje vydatnou zálivku
Pokojové květiny je možné pěstovat nejen na okně, ale také ve větší vzdálenosti od okna nebo na méně světelně vybavených místech. K těmto rostlinám patří: Filodendron (Phillodendron scandens) – snadno si jej namnožíme řízkováním. Je to převislá až popínavá rostlina, které nevadí nižší vzdušná vlhkost. Šťáva z této rostliny je jedovatá! Lopatkovec (Spathiphyllum) – je dlouhověká rostlina,
