Balkónové květiny a rostliny
Pěstování balkónových květin a rostlin
Jak proměnit nevzhledné balkony a terasy v příjemná místa se záplavou květin? Osázejte si truhlíky a květináče balkónovými květinami! A když nemáte balkon nebo terasu, můžete si truhlík dát jen tak na okenní parapet.
Umístění balkónových květin
Ještě než začnete s osazováním truhlíků, je třeba si rozmyslet, na jaké místo chceme květiny umístit. Zda se jedná o balkon otočený na jižní stranu, kde slunce pálí celý den, nebo jde o balkon severní, který je po většinu dne v polostínu či úplném stínu. Podle toho pak vybereme vhodné balkonové květiny - některé slunce milují, jiné upřednostňují stín. Pozor dáváme i na to, zda květiny umístíme na zábradlí balkonu nebo budou stát v blízkosti bílé zdi. Ta se totiž vlivem slunečních paprsků rozpálí a květiny pak trpí velkým horkem. Dalšími vlivy, které mohou ovlivnit pěstování balkonových květin jsou déšť a vítr. Pokud budeme truhlík umisťovat na balkonové zábradlí, dáme jej raději z vnitřní strany - zabráníme přemokření květin v době deště a možnému pádu v případě silného větru.
Zalévání balkónových květin
Balkonové květiny a rostliny nikdy nezaléváme v poledním horku. Květiny mají zálivku nejraději ráno nebo večer. Zaléváme vždy, když je půda suchá a v misce nestojí voda. Pokud květiny i přes zálivku vadnou, může se jednat o přelití – vznikne buď přílišnou zálivkou nebo po dlouhodobých deštích. Kořeny přelité rostliny začnou uhnívat. Je nutné rostliny z květináče vyjmout a znovu je přesadit.
Balkonové květiny pro slunná a stinná místa
Balkónové květiny pro slunná místa (balkony otočené na východ nebo jih):
pelargonie, muškáty, petunie, surfinie, gazánie, sporýš.
Balkónové květiny pro stinná místa (balkony otočené na sever nebo západ):
hlíznaté begonie, fuchsie, balzamína.
Nové články
Pokojové květiny je možné pěstovat nejen na okně, ale také ve větší vzdálenosti od okna nebo na méně světelně vybavených místech. K těmto rostlinám patří: Filodendron (Phillodendron scandens) – snadno si jej namnožíme řízkováním. Je to převislá až popínavá rostlina, které nevadí nižší vzdušná vlhkost. Šťáva z této rostliny je jedovatá! Lopatkovec (Spathiphyllum) – je dlouhověká rostlina,
Rzivost hrušní způsobuje rez Gymnosporangium sabinae, která je dvoudomá. To znamená, že ke svému šíření potřebuje dva hostitele – jalovec a hrušeň. Rez se primárně vyskytuje na jalovci, kde také přezimuje. Na jaře se spory rzi z jalovce přenášejí pomocí větru na hrušně a to v době jejich květu. Na listech pak vznikají typické rezavé skvrny, na
Kořenový bal v jutové pytlovině Mají-li vždyzelené dřeviny kořenový bal zabalený v jutové pytlovině, nesmí se tento obal při výsadbě sundávat. Po výsadbě jehličnatých dřevin dáváme na povrch půdy nastýlku. Jámu pro výsadbu vykopeme dostatečně širokou podle průměru kořenového balu, ale ne o mnoho hlubší, než je třeba. Doporučuje se promíchat zeminu s rašelinou před tím, než
V dubnu vysazujeme hlízy mečíků, přičemž je každý rok dáváme na jiné místo. Při nákupu hlíz mečíků dáváme pozor na to, co se ukrývá pod slupkou. Najdeme-li tam nenormálně zbarvená nebo vpadlá místa, je namístě od obchodu ustoupit. Nemocnými hlízami bychom si zamořili zahradu. Také hlízy mečíků, pěstovaných více let na stejném místě, se velice snadno
Batáty neboli sladké brambory jsou hlízy povijnice batátové. Jedná se o velké bílé nebo červené hlízy, barvou připomínající řepu, brambory nebo petržel. Obsahují mnoho škrobů a vlákniny, mají vysoký obsah karotenoidů, zejména betakaroten. Jak a kdy vysazovat batáty Předklíčené hlízy vysazujeme do hluboké lehčí půdy na slunečné stanoviště. Hloubka výsadby je asi 10 cm,
Kokotice je rostlinný škůdce, který se objevuje v záhonech mrkve jako tenké oranžové šlahouny, které se obtáčejí kolem rostlin mrkve. Parazit na mrkvi V našich podmínkách se vyskytuje asi 7 druhů této rostliny, která parazituje na mrkvi. Kokotice nemá chlorofyl ani kořeny, živí se cizopasením na hostitelské rostlině. Pomocí speciálních přísavek se přisává na hostitelské rostliny,
Polštářové skalničky nemusíme vysazovat pouze do skalek, ale také do některých zahradních partií, kde jimi můžeme nahradit trávník. Tato výsadba vypadá velmi efektně, zvláště na jaře, kdy zahrada hraje barvami. Polštářové rostliny vytváří kobercové plochy, které na jaře nebo v létě bohatě kvetou. Vysazujeme je na slunečné stanoviště do dobře propustné, písčité nebo kamenité půdy.
Jiřiny nejsnadněji namnožíme dělením hlíz. Pro dělení vybíráme nejsilnější hlízy. Předpokladem, aby jiřiny nasadili hodně květů, je právě dělení hlíz. Pokud hlízy necháme v původním stavu, rostlina nasadí velké množství výhonů, což je na úkor květů. Jak dělit hlízy Hlízy dělíme na jaře. Zazimované jiřiny vyndáme ze sklepa, kde jsme je měli uskladněné. Pokud na
Pěstování barevného jetele V našich zahradách se nejčastěji setkáme s jetelem plazivým (Trifolium repens), který je vytrvalý, vysoký asi 5 až 12 cm. Jeho listy jsou trojčetné s bílými nebo narůžovělými květy. Stačí mu málo výživná půda, snese i větší sucho. Jetel plazivý můžeme využít jako náhradu trávníku, protože je odolný vůči sešlapání. Můžeme jej pěstovat
Pěstování kustovnice je poměrně snadné. Je nutné si vybrat osvědčenou odrůdu, jejíž plody jsou chutné a mají kvalitní a velké plody. Vyhneme se planým odrůdám, které nemají odpovídající vlastnosti plodů. Kam zasadit kustovnici Pro kustovnici vybereme slunečné stanoviště s písčito-hlinitou půdou a cca jeden metr čtvereční prostoru. Keř koření hluboko a vydrží mrazy až do
