Jaké jsou druhy půdy a jejich vlastnosti

Hlinitá půda

 
Je-li půda hodně zásobena humusem, je to jedna z nejlepších kulturních půd. Nevýhodou hlinité půdy je, že se na jaře pomalu prohřívá.

Těžko se obdělává a vyžaduje hodně práce při okopávání. Ke zlepšení přispívá pravidelné vápnění vápnem.

Hlinitopísčitá půda (střední půda)

 
V hlinitopísčitých půdách je možné pěstovat téměř všechny plodiny. Provzdušnění je poměrně dobré, minerální hnojiva se v ní udrží lépe než v písčitých půdách, také chlévský hnůj se využije lépe. Obdělávání půdy je normální. Hlinitopísčitá půda se zahřívá pomalu a neudrží dlouho vlhkost.

Humózní písčitá půda

 
Tato půda se zahřívá rychle a vydrží i dlouho zahřátá. Dá se dobře obdělávat, provzdušnění je výborné. Minerální hnojiva udrží uspokojivě. Humózní písčitá půda dobře zadržuje vodu a patří k nejlepším kulturním půdám. Za sucha u tohoto druhy půdy dochází k větrné erozi, protože má velmi jemnou zrnitost. Trpí tím rostliny a povrch rychle vysychá.

Písčitá půda

 
Písčitá půda se rychle zahřívá, velmi dobře se provzdušňuje a přijímá déšť. Můžete ji obdělávat za každého počasí.  Nevýhodou je, že se rychle ochlazuje, špatně zadržuje vodu a nemá dobrou vzlínavost.

Písčitohlinitá půda

 
Písčitohlinitá půda je použitelná téměř pro všechny plodiny. Dobře zadržuje vodu a má dobrou vzlínavost. Provzdušnění je dostatečné, obdělávání této půdy je normální.

Rašelinná půda

 
Tento druh půdy velmi dobře zadržuje vodu. Hodí se především pro mokřadní a vřesovištní rostliny. Rašelinná půda skvěle váže minerální hnojiva. Tato půda je většinou kyselá a se špatnou schopností provzdušnění. Nemá-li propustné podloží, bývá často velmi studená.