Mrkev
Pěstování mrkve
Mrkev je kořenová zelenina bohatá na provitamín A, který příznivě působí na látkovou výměnu v těle. Mrkev dále prospívá srdci, sliznicím a oční sítnici, posiluje odolnost těla proti infekčním nemocem. Vitamíny komplexu B spolupůsobí při ochraně nervů. Šťáva z mrkve působí proti průjmům u malých dětí. Nejlepší je podávat mrkev za syrova, pouze jemně rozmixovanou.
Odrůdy mrkve
U mrkve rozlišujeme rané a pozdní odrůdy. Rané odrůdy pěstujeme pro spotřebu během léta a podzimu, pozdní odrůdy pak pro uskladnění přes zimu. Raná odrůda je nazývána karotka – má kratší kořen a je chuťově jemná a šťavnatá. Na uskladnění přes zimu není karotka vhodná, protože se brzy kazí. Karotku vyséváme brzy z jara – od února do března, nejlépe postupně, abychom mohli sklízet průběžně během léta jemné a sladké kořeny. Pozdní odrůdy mrkve mají oproti karotce delší kořen a hrubší dužinu. Mají vyšší výnosy, jsou trvanlivější při uskladnění.
Stanoviště pro mrkev
Půda pro mrkev je nejvhodnější středně těžká hluboká a propustná půda bohatá na humus. V těžké kamenité půdě se mrkvi nedaří, kořeny jsou rozvětvené a pokřivené. Na podzim je nutné půdu pro mrkev zrýt alespoň na hloubku 25 cm. Mrkev má ráda neutrální půdu, proto kyselé vápníme.
Mrkev