Balkónové květiny a rostliny
Pěstování balkónových květin a rostlin
Jak proměnit nevzhledné balkony a terasy v příjemná místa se záplavou květin? Osázejte si truhlíky a květináče balkónovými květinami! A když nemáte balkon nebo terasu, můžete si truhlík dát jen tak na okenní parapet.
Umístění balkónových květin
Ještě než začnete s osazováním truhlíků, je třeba si rozmyslet, na jaké místo chceme květiny umístit. Zda se jedná o balkon otočený na jižní stranu, kde slunce pálí celý den, nebo jde o balkon severní, který je po většinu dne v polostínu či úplném stínu. Podle toho pak vybereme vhodné balkonové květiny - některé slunce milují, jiné upřednostňují stín. Pozor dáváme i na to, zda květiny umístíme na zábradlí balkonu nebo budou stát v blízkosti bílé zdi. Ta se totiž vlivem slunečních paprsků rozpálí a květiny pak trpí velkým horkem. Dalšími vlivy, které mohou ovlivnit pěstování balkonových květin jsou déšť a vítr. Pokud budeme truhlík umisťovat na balkonové zábradlí, dáme jej raději z vnitřní strany - zabráníme přemokření květin v době deště a možnému pádu v případě silného větru.
Zalévání balkónových květin
Balkonové květiny a rostliny nikdy nezaléváme v poledním horku. Květiny mají zálivku nejraději ráno nebo večer. Zaléváme vždy, když je půda suchá a v misce nestojí voda. Pokud květiny i přes zálivku vadnou, může se jednat o přelití – vznikne buď přílišnou zálivkou nebo po dlouhodobých deštích. Kořeny přelité rostliny začnou uhnívat. Je nutné rostliny z květináče vyjmout a znovu je přesadit.
Balkonové květiny pro slunná a stinná místa
Balkónové květiny pro slunná místa (balkony otočené na východ nebo jih):
pelargonie, muškáty, petunie, surfinie, gazánie, sporýš.
Balkónové květiny pro stinná místa (balkony otočené na sever nebo západ):
hlíznaté begonie, fuchsie, balzamína.
Nové články
Co je to padlí Padlí je jednou z nejrozšířenějších houbových chorob rostlin. Projevuje se tak, že povrch listů, květů nebo plodů je potažen povlakem mikroskopických hub – vypadá jako pomoučený. Padlí žije na povrchu rostlin, neprostupuje hlouběji. Za vznik padlí může kolísavá teplota a vlhkost vzduchu. Nejčastěji jsou napadány jabloně, angrešt, broskvoně, jahodník, réva vinná,
Mšice třešňová Typickým projevem napadení třešní touto mšicí jsou zkroucené letorosty a listy, na jejichž rubu jsou černé mšice v různých vývojových stádiích. V boji proti mšicím můžou pomoci slunéčka sedmitečná, v případě většího napadení pak speciální chemické prostředky na savý hmyz. Vrtule třešňová Vrtule třešňová je velmi rozšířeným škůdcem ze skupiny blanokřídlého hmyzu. Její larvy
Pěstování fíkovníků v nádobách V našich podmínkách se fíkovníky nejčastěji pěstují v nádobách v bytech nebo v zimních zahradách. V létě se rostliny vynášejí na balkony a terasy, v zimě je nutné je umístit do chladné místnosti, kde přezimují. Tento způsob pěstování fíkovníku je velmi jednoduchý, rostliny však díky pěstování v nádobě nedokáží naplno využít svůj plodinový potenciál a vypěstované plody jsou
Které přírodní postupy fungují v boji proti mšicím, slimákům nebo padlí? Prvořadá je dobrá kondice rostlin, proto je nutné je pěstovat v co nejlepších půdních podmínkách, nesázet je nahusto. K pěstování vybíráme takové odrůdy, které jsou alespoň částečně odolné proti chorobám. Zároveň sesazujeme přátelské rostliny, které si mohou v boji proti škůdcům a chorobám pomoci. Na zahradě bychom měli
Bílá zahrada Bílé zahrady jsou doménou anglické zahradní architektury. Na našich menších zahradách se pěkně vyjímají jednobarevná zákoutí. Nejznámější bílou květinou je kopretina. Z keřů bíle kvete tavolník nebo hloh obecný. Tavolníky vysazujeme jako nízké patro, hloh ve stromkové formě jako druhé patro. K dalším bílým keřům patří šeřík nebo pustoryl – oba keře jsou nenáročné
Trvalky v zahradách Které trvalky jsou vhodné do českých zahrad a jak je správně kombinovat? Trvalky mají velmi široké využití. První druhy rozkvétají na jaře, většina pak během léta. Výhodou trvalek je jejich dlouhá doba kvetení, obvykle podle druhu 3 až 6 týdnů. Ke klasickým dlouho kvetoucím trvalkám patří třapatky, zápleváky, plamenky nebo janeba.
Pokojové květiny v březnu Od začátku března můžeme začít do venkovních balkonových truhlíků vysazovat macešky. Zajistí nám výzdobu oken do doby, než je nahradíme muškáty, petúniemi nebo fuchsiemi. Od poloviny března začneme s pravidelným týdenním přihnojováním pokojových rostlin. S přibývajícím březnovým světlem se k životu probouzejí i kaktusy. Začneme je zalévat – nejprve po troškách, později více.
Péče o pokojové květiny v únoru Muškáty, které přezimují na suchém místě, koncem února seřízneme a dáme jim novou zeminu. Hvězdník v únoru přihnojujeme ihned, jakmile se objeví poupata. To stejné platí i v případě řemenatky. Koncem února zakrátíme fuchsiím výhony z předchozího roku asi na polovinu, aby vytvořili husté keříky. Víceleté fuchsie můžeme zakrátit až do
Péče o pokojové květiny v lednu Pokojové květiny, které pěstujeme mezi dvojitými okny, za silných mrazů velmi trpí. Pomůžeme jim pootevřením vnitřního okna. Jak zalévat pokojové květiny v lednu? Zaléváme jen velmi málo, protože většina květin v zimě neroste. Výjimku tvoří ty, které pěstujeme při teplotách 20 °C a vyšších. V lednu pokojové rostliny nehnojíme ani nepřesazujeme.
K čemu slouží zelené hnojení? Zelené hnojení se vysévá v pozdním létě a začátkem podzimu na volné plochy záhonů. Zelená hmota po zapracování do půdy zlepšuje její vlastnosti, vylehčuje jílovité půdy a je zásobárnou živin na další rok. Které rostliny jsou vhodné jako zelené hnojení? Rostliny vhodné k použití jako zelené hnojení vyséváme od
