Články se štítkem bylinky na zahrádce:
Libeček lékařský
Pěstování libečku Libeček lékařský je mohutná, až 2 m vysoká vytrvalá bylina s dužnatým oddenkem a dlouhými rozvětvenými kořeny. Dobře roste na hlubokých půdách se spodní vláhou. Množí se semeny a oddenky. Pro kořeninovou zahrádku bohatě stačí jediná rostlina. Na podzim listy libečku zežloutnou a uschnou, libeček raší každý rok znovu. Množí se semeny
Kmín římský neboli šabrej
Cuminum cyminum Pěstování kmínu římského Na rozdíl od blízce příbuzného kmínu lučního je kmín římský jednoletou bylinou. Květy sestavené do okolíků jsou bílé nebo načervenalé. Vlastním kořením jsou plody – dvounažky – až 6 mm dlouhé, zůstávající často pohromadě. Použití kmínu římského Šabrej připomíná svou vůní a chutí kmín, je ale mnohem pronikavější
Koriandr setý
Pěstování koriandru I nepříjemně páchnoucí rostlina může přinášet chutné plody, čehož dokladem je koriandr. Koriandr pěstujeme na nepříliš těžkých půdách, dostatečně zásobených vápníkem. Je to jednoletá až dvouletá kulturní rostlina, vysoká až 60 cm, u nás se běžně v přírodě nevyskytuje. Na zahrádce ji lze pěstovat bez problémů. Vyžaduje slunné stanoviště. Spodní listy se
Violka vonná neboli fialka
Pěstování violky, fialky Violku vonnou běžněji nazýváme fialka. Kvete na jaře a tehdy se také sbírají její léčivé listy i květy. Používají se čerstvé i sušené. Violka má ráda polostín a bohatou vlhkou půdu. Množí se oddenky nebo samovýsevem. Použití violky, fialky Fialka se užívá při kašli, má protizánětlivé a močopudné účinky, osvědčuje
Petržel
Pěstování petržele Petržel setá pochází z oblastí kolem Středozemního moře a je dvouletá. Množí se semeny, která klíčí až několik týdnů po vysetí. Proto se vysévá již pozdě na podzim nebo časně na jaře. V prvním roce tvoří bohatou přízemní růžici listů, které můžeme sklízet od června až do zimy. Druhým rokem vyrůstá až
Majoránka zahradní
Pěstování majoránky Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek živin a vláhy. Semena vyséváme brzy na jaře a mladé rostlinky vysazujeme na záhon až když nehrozí mrazíky. Alespoň pár rostlinek majoránky by nemělo chybět ani na sebemenší kořenové
Hluchavka bílá
Pěstování hluchavky bílé Hluchavka bílá je známá bylina podobná kopřivě, ale na rozdíl od ní nežahá, proto lze sbírat její bílé trubkovité květy, které vytváří v několika patrech „prstýnek“ kolem vzpřímeného stonku. Květy sladce voní, mají však nahořklou chuť, sušit se musí opatrně, aby se nepomačkaly a ponechaly si bílou až sametově žlutou barvu.
Pelyněk pravý
Artemisia absinthium Pěstování pelyňku pravého Druhový název rostliny, poskytující koření pelyněk, pochází z řeckého apinthion, což znamená nepitelný. Obsahuje totiž hořčiny, které jsou ve větších dávkách zdraví škodlivé. To, co škodí ve velkých dávkách, může často prospívat v malých. O koření to platí obecně, o pelyňku zvlášť. Proto ho do pokrmů přidáváme jen několik
Kmín kořenný neboli luční
Pěstování kmínu Kmín luční je dvouletá rostlina. Je pěstován téměř po celé Evropě. Nesnáší mokro a jílovité půdy. Vyžaduje humózní půdy dobře zásobené vápníkem. Při holomrazech vymrzá. V prvním roce vytváří pouze listy, ve druhém roce kvete a dozrávají plody – malé tmavohnědé dvounažky. Použití kmínu Kmín je typickým kořením do chleba a
Pelyněk černobýl
Artemisia vulgarit Pěstování pelyňku černobýlu Pelyněk černobýl je vytrvalá bylina dorůstající výšky až 150 cm. Je rozšířen v různě sobě podobných formách po celé severní polokouli. Najdeme jej všude na rumištích a podél cest. Použití pelyňku černobýlu Chceme-li používat pelyněk černobýl jako koření, musíme sklízet mladé konce větviček dříve, než rostlina vykvete. V