Balkónové květiny a rostliny
Pěstování balkónových květin a rostlin
Jak proměnit nevzhledné balkony a terasy v příjemná místa se záplavou květin? Osázejte si truhlíky a květináče balkónovými květinami! A když nemáte balkon nebo terasu, můžete si truhlík dát jen tak na okenní parapet.
Umístění balkónových květin
Ještě než začnete s osazováním truhlíků, je třeba si rozmyslet, na jaké místo chceme květiny umístit. Zda se jedná o balkon otočený na jižní stranu, kde slunce pálí celý den, nebo jde o balkon severní, který je po většinu dne v polostínu či úplném stínu. Podle toho pak vybereme vhodné balkonové květiny - některé slunce milují, jiné upřednostňují stín. Pozor dáváme i na to, zda květiny umístíme na zábradlí balkonu nebo budou stát v blízkosti bílé zdi. Ta se totiž vlivem slunečních paprsků rozpálí a květiny pak trpí velkým horkem. Dalšími vlivy, které mohou ovlivnit pěstování balkonových květin jsou déšť a vítr. Pokud budeme truhlík umisťovat na balkonové zábradlí, dáme jej raději z vnitřní strany - zabráníme přemokření květin v době deště a možnému pádu v případě silného větru.
Zalévání balkónových květin
Balkonové květiny a rostliny nikdy nezaléváme v poledním horku. Květiny mají zálivku nejraději ráno nebo večer. Zaléváme vždy, když je půda suchá a v misce nestojí voda. Pokud květiny i přes zálivku vadnou, může se jednat o přelití – vznikne buď přílišnou zálivkou nebo po dlouhodobých deštích. Kořeny přelité rostliny začnou uhnívat. Je nutné rostliny z květináče vyjmout a znovu je přesadit.
Balkonové květiny pro slunná a stinná místa
Balkónové květiny pro slunná místa (balkony otočené na východ nebo jih):
pelargonie, muškáty, petunie, surfinie, gazánie, sporýš.
Balkónové květiny pro stinná místa (balkony otočené na sever nebo západ):
hlíznaté begonie, fuchsie, balzamína.
Nové články
Jak vyséváme kořenovou zeleninu Kořenovou zeleninu vyséváme přímo na záhon – mrkev, petržel – nebo si ji předpěstujeme – např. celer. Semena vyséváme na jemně uhrabané záhony s vlhkou půdou do řádků. Rýhy pro semínka děláme mělké. Oseté záhony upěchujeme deskou tak, aby se semena přitlačila do půdy a urychlilo se klíčení. U mrkve
Pěstování pastináku Pastinák se pěstuje podobně jako petržel a i v kuchyni má podobné využití. Má dlouhý bílý kořen s nasládlou chutí. Semena vyséváme v březnu do hloubky cca 2 cm v řádcích cca 40 cm od sebe. Půda pro pastinák by měla být hluboko zrytá a bohatá na humus. Vysévání pastináku Při
Naťová petržel, tzv. kadeřavá, je hojně využívána v kuchyni. Dorůstá do výšky cca 20 cm, a proto ji můžeme vysévat na obruby záhonů nebo na klasické záhony do řádků cca 20 cm od sebe. Pěstování naťové petržele Kadeřavou petržel nejednotíme. Sklízíme ji podle potřeby od jara do podzimu. Přes zimu můžeme naťovou petržel nechat
Pěstování mrkve Mrkev je kořenová zelenina bohatá na provitamín A, který příznivě působí na látkovou výměnu v těle. Mrkev dále prospívá srdci, sliznicím a oční sítnici, posiluje odolnost těla proti infekčním nemocem. Vitamíny komplexu B spolupůsobí při ochraně nervů. Šťáva z mrkve působí proti průjmům u malých dětí. Nejlepší je podávat mrkev za syrova,
Petržel je kořenová zelenina vhodná zejména do polévek. Obsahuje vitamín A, komplex B a C. Petrželová nať obsahuje mnoho vitamínu C. Do polévek petržel přidáváme, až krátce před podáváním, aby se vitamín C nezničil. Pěstování kořenové petržele Kořenovou petržel pěstujeme podobně jako mrkev. Půda pro petržel by měla být propustná, hluboko zrytá, s vysokým
Pěstování celeru Semínka celeru vysazujeme již v polovině února, nejpozději na začátku březnu. Aby byly bulvy celeru velké, je nutné sazenice nejméně 2x přepichovat. Na záhon sazenice celeru sázíme ve druhé polovině května, jakmile již nehrozí pozdní mrazíky. Sázíme do stejné hloubky, v jaké byly v pařeništi. Ne hlouběji, nenarostly by bulvy. Zalévání celeru
Choroby celeru se objevují v důsledku nadměrného vlhka. Septorióza celeru Septorióza – projevuje se žlutými nebo hnědými ostře ohraničenými skvrnami na listech. Listy později usychají a vyvinou se pouze malé bulvy. Strupovitost celeru Strupovitost – projevuje se hnědými strupy na bulvách celeru, které pak v zimě hnijí. Choroby celeru
Pěstování černého kořene Černý kořen je dlouhý kořen cca 30 cm, černé barvy. Dužina je bílá, po naříznutí z ní vytéká tekutina. Jedná se o jemnou, lehce stravitelnou zeleninu, která je vhodná při žaludeční nebo střevní dietě. Černý kořen sázíme do dobře zryté půdy, hnojíme uleželým kompostem nebo Cereritem. Vysévání černého kořene Semeno
Celer je kořenová zelenina známá již od středověku, kdy se používal jako léčivá rostlina. Teprve v pozdější době se začal používat také jako jedlá zelenina. Celer povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje zažívání a činnost ledvin, je vhodný i pro nemocné cukrovkou. Pěstování celeru Nejběžněji se pěstuje celer bulvový, který má tlustý kořen, tzv. bulvu.
Potřebujete poradit s pěstováním rostlin nebo chcete založit zahradu a nevíte jak na to? Na našem webu najdete praktické rady, nápady a informace ze světa zahrady. Dozvíte se vše o zakládání okrasné i užitkové zahrady, o výživě a ochraně rostlin, o pěstování zeleniny a ovoce, bylinkách, trvalkách, okrasných stromech, atd. Největší chloubou všech zahrad jsou
