Balkónové květiny a rostliny
Pěstování balkónových květin a rostlin
Jak proměnit nevzhledné balkony a terasy v příjemná místa se záplavou květin? Osázejte si truhlíky a květináče balkónovými květinami! A když nemáte balkon nebo terasu, můžete si truhlík dát jen tak na okenní parapet.
Umístění balkónových květin
Ještě než začnete s osazováním truhlíků, je třeba si rozmyslet, na jaké místo chceme květiny umístit. Zda se jedná o balkon otočený na jižní stranu, kde slunce pálí celý den, nebo jde o balkon severní, který je po většinu dne v polostínu či úplném stínu. Podle toho pak vybereme vhodné balkonové květiny - některé slunce milují, jiné upřednostňují stín. Pozor dáváme i na to, zda květiny umístíme na zábradlí balkonu nebo budou stát v blízkosti bílé zdi. Ta se totiž vlivem slunečních paprsků rozpálí a květiny pak trpí velkým horkem. Dalšími vlivy, které mohou ovlivnit pěstování balkonových květin jsou déšť a vítr. Pokud budeme truhlík umisťovat na balkonové zábradlí, dáme jej raději z vnitřní strany - zabráníme přemokření květin v době deště a možnému pádu v případě silného větru.
Zalévání balkónových květin
Balkonové květiny a rostliny nikdy nezaléváme v poledním horku. Květiny mají zálivku nejraději ráno nebo večer. Zaléváme vždy, když je půda suchá a v misce nestojí voda. Pokud květiny i přes zálivku vadnou, může se jednat o přelití – vznikne buď přílišnou zálivkou nebo po dlouhodobých deštích. Kořeny přelité rostliny začnou uhnívat. Je nutné rostliny z květináče vyjmout a znovu je přesadit.
Balkonové květiny pro slunná a stinná místa
Balkónové květiny pro slunná místa (balkony otočené na východ nebo jih):
pelargonie, muškáty, petunie, surfinie, gazánie, sporýš.
Balkónové květiny pro stinná místa (balkony otočené na sever nebo západ):
hlíznaté begonie, fuchsie, balzamína.
Nové články
V našich zeměpisných šířkách se objevil nový škůdce buxusů. Jedná se o zavíječe zimostrázového, jehož housenky dokáží ve velmi krátké době zcela odlistit keře. Housenky okusují listy a zelenou kůru rostlin. Zavíječ zimostrázový Tento škůdce nemá u nás žádné přirozené nepřátele. Pochází z východní Asie, odkud se dostal do Evropy. Na území ČR se dostal někdy
Křen pěstovaný jako jednoletka, dává až o 70% vyšší výnosy, než křen pěstovaný na jednom místě. Kdy vysazujeme křen Jednoletý křen vysazujeme v březnu, a to jako cca 20 cm dlouhé a cca 1 cm silné řízky křenu, které jsme si připravili při podzimní sklizni z postranních kořenů křenu a uložili svázané ve svazcích ve vlhkém
Použití křenu Křen by neměl chybět v žádné zahrádce. Kořeny křenu obsahují velké množství sirných silic, které podporují chuť a zlepšují trávení. Křen má také hodně vitamínu C. Lze jej využít nejen tradičním způsobem jako přílohu k masu nebo pro nakládání okurek a červené řepy, ale i na chléb, zejména s masovými pomazánkami. Křen brzy po nastrouhání
Pěstování vodnice Vodnici lze také použít jako zeleninu, jinak je dobrým krmivem pro drobná hospodářská zvířata. Je to zemědělská plodina, která se pěstuje ve vyšších polohách s častými srážkami. Vodnice má krátkou vegetační dobu. Vyséváme ji zpravidla v červenci přímo na záhon do řádků vzdálených 25 až 30 cm. Po vzejití rostliny vyjednotíme v řádcích na vzdálenost
Tuřín lze také použít jako zeleninu, jinak je dobrým krmivem pro drobná hospodářská zvířata. Je to zemědělská plodina, která se pěstuje ve vyšších polohách s častými srážkami. Vysazování a pěstování tuřínu Tuřín vyséváme řídce koncem dubna nebo na začátku května na výsevný záhon. Sazenice pak vysazujeme v červnu a červenci na záhony po sklizených raných zeleninách
Kdy sklízet česnek? U česneku musíme dávat pozor na správnou dobu sklizně. Pokud ji propásneme, cibule se nám v zemi rozpadne na jednotlivé stroužky, takový česnek se i špatně skladuje. Nepaličáky sklízíme, jakmile nať začne žloutnout a polehávat. Paličáky sklízíme, když listy začnou žloutnout a stočený konec stvolu se narovná. Sklízíme opatrně, cibule o
Kdy a kde sázíme česnek? Česneku se nejlépe daří v hlubších a spíše lehčích půdách s dobrým obsahem humusu. Nesnáší zamokření. Abychom zamezili přenášení škůdců a chorob, sázíme česnek po sobě nejdříve za 4 až 5 let. Také jej nepěstujeme na záhonech, kde byly jako předchozí kultura cibule, pór a brambory nebo rajčata. Rytí
Původ česneku Česnek pochází ze Střední Asie. Jeho léčivé účinky znali již staří Egypťané, Babylóňané a Indové před několika tisíciletími. Česnek obsahuje silice a jiné cenné látky podobného složení a účinku jako cibule, ale ve větším množství. Je účinný proti bakteriím způsobujícím průjmová onemocnění. Česnek má schopnost rozšiřovat cévy a je účinný při arterioskleróze.
Ředkev příznivě ovlivňuje trávení, používá se i šťáva z ředkve s cukrem proti kašli. Pěstování ředkve Ředkev má podobné nároky na pěstování jako ředkvička. Má oproti ředkvičce větší bulvy, zejména zimní odrůdy a proto potřebují pro plné vyvinutí delší dobu. Vysévání ředkve Ředkev vyséváme na jaře koncem března na záhony do řádků vzdálených
Ředkvičky lze pěstovat také na podzim, dokonce jsou chuťově lepší, jak z jarní výsadby. Vysévání ředkvičky na podzim Podle délky vegetační doby vyséváme jednotlivé odrůdy od poloviny srpna do začátku září do řádků vzdálených 10 cm, pozdější odrůdy s většími listy pak do řádků vzdálených 15 cm a hloubky 2 cm. S postupným růstem
