Články se štítkem zelenina na zahradě:
Petržel v zimě a na jaře
Čerstvá petrželová nať v zimě Na podzim vyryjeme část kořenů kadeřavé petržele a dáme je do květináče, který umístíme do teplé a světlé místnosti, např. kuchyňské okno. Podle potřeby petržel zaléváme, aby půda nevyschla. Po celou zimu můžeme sklízet čerstvou nať. Jarní petržel Kořenová petržel je odolná proti zimě a menším mrazům. Proto
Pěstování kořenové zeleniny
Jak vyséváme kořenovou zeleninu Kořenovou zeleninu vyséváme přímo na záhon – mrkev, petržel – nebo si ji předpěstujeme – např. celer. Semena vyséváme na jemně uhrabané záhony s vlhkou půdou do řádků. Rýhy pro semínka děláme mělké. Oseté záhony upěchujeme deskou tak, aby se semena přitlačila do půdy a urychlilo se klíčení. U mrkve
Pastinák
Pěstování pastináku Pastinák se pěstuje podobně jako petržel a i v kuchyni má podobné využití. Má dlouhý bílý kořen s nasládlou chutí. Semena vyséváme v březnu do hloubky cca 2 cm v řádcích cca 40 cm od sebe. Půda pro pastinák by měla být hluboko zrytá a bohatá na humus. Vysévání pastináku Při
Naťová petržel
Naťová petržel, tzv. kadeřavá, je hojně využívána v kuchyni. Dorůstá do výšky cca 20 cm, a proto ji můžeme vysévat na obruby záhonů nebo na klasické záhony do řádků cca 20 cm od sebe. Pěstování naťové petržele Kadeřavou petržel nejednotíme. Sklízíme ji podle potřeby od jara do podzimu. Přes zimu můžeme naťovou petržel nechat
Mrkev
Pěstování mrkve Mrkev je kořenová zelenina bohatá na provitamín A, který příznivě působí na látkovou výměnu v těle. Mrkev dále prospívá srdci, sliznicím a oční sítnici, posiluje odolnost těla proti infekčním nemocem. Vitamíny komplexu B spolupůsobí při ochraně nervů. Šťáva z mrkve působí proti průjmům u malých dětí. Nejlepší je podávat mrkev za syrova,
Kořenová petržel
Petržel je kořenová zelenina vhodná zejména do polévek. Obsahuje vitamín A, komplex B a C. Petrželová nať obsahuje mnoho vitamínu C. Do polévek petržel přidáváme, až krátce před podáváním, aby se vitamín C nezničil. Pěstování kořenové petržele Kořenovou petržel pěstujeme podobně jako mrkev. Půda pro petržel by měla být propustná, hluboko zrytá, s vysokým
Jak vypěstovat velké bulvy u celeru
Pěstování celeru Semínka celeru vysazujeme již v polovině února, nejpozději na začátku březnu. Aby byly bulvy celeru velké, je nutné sazenice nejméně 2x přepichovat. Na záhon sazenice celeru sázíme ve druhé polovině května, jakmile již nehrozí pozdní mrazíky. Sázíme do stejné hloubky, v jaké byly v pařeništi. Ne hlouběji, nenarostly by bulvy. Zalévání celeru
Choroby celeru
Choroby celeru se objevují v důsledku nadměrného vlhka. Septorióza celeru Septorióza – projevuje se žlutými nebo hnědými ostře ohraničenými skvrnami na listech. Listy později usychají a vyvinou se pouze malé bulvy. Strupovitost celeru Strupovitost – projevuje se hnědými strupy na bulvách celeru, které pak v zimě hnijí. Choroby celeru
Černý kořen
Pěstování černého kořene Černý kořen je dlouhý kořen cca 30 cm, černé barvy. Dužina je bílá, po naříznutí z ní vytéká tekutina. Jedná se o jemnou, lehce stravitelnou zeleninu, která je vhodná při žaludeční nebo střevní dietě. Černý kořen sázíme do dobře zryté půdy, hnojíme uleželým kompostem nebo Cereritem. Vysévání černého kořene Semeno
Celer
Celer je kořenová zelenina známá již od středověku, kdy se používal jako léčivá rostlina. Teprve v pozdější době se začal používat také jako jedlá zelenina. Celer povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje zažívání a činnost ledvin, je vhodný i pro nemocné cukrovkou. Pěstování celeru Nejběžněji se pěstuje celer bulvový, který má tlustý kořen, tzv. bulvu.