Články v kategorii Zelenina:
Zasychání konců plodů rajčat a paprik Zasychání konců plodů rajčat a paprik je častým problém při pěstování těchto plodin. Příčinou je akutní nedostatek přijatelného vápníku. U rajčat jsou za vlhkého počasí nekrotické skvrny šedavé a mokré, za sucha zasychají, jsou vpadlé, téměř černé, někdy druhotně pokryté houbami. U paprik je někdy nekrotizována celá špička
Která zelenina je vhodná k pěstování na balkóně? A jaké musíme vytvořit podmínky? Miniokurky Miniokurky jsou dlouhé 8 až 10 cm a jsou vhodné k pěstování v truhlíku nebo větším květináči na balkóně nebo terase. Umisťujeme je na teplé místo do humózní půdy. Pravidelně zaléváme a hnojíme. Koktejlová rajčata Koktejlová rajčata můžeme pěstovat nejen na
Plíseň okurková Nejvážnější chorobou okurek je plíseň okurková. Za vlhkého a teplého počasí se na listech objevují žlutavé až žlutohnědé ostře ohraničené skvrny. Později se na spodní straně listů tvoří fialový plísňový povlak. Preventivním opatřením proti plísni je pěstování okurek tzv. vertikosystémem. Rostliny se pnou do výšky 1 až 1,5 metrů na provázcích, drátech,
Kerblík Ke konci září vysejte do kořenáčků nebo misek kerblík (Anthriscus cerefolium) pro zimní potřebu. Oseté nádoby nechte stát až do nástupu nočních mrazíků pod širým nebem, pak je dejte na okno ve světlé místnosti. Máte-li pařeniště, kořenáče tam zapusťte do země až po okraj. Pro zimní potřebu jedné domácnosti postačí deset kořenáčů. Vysévejte
Dělení a přesazování rebarbory Rebarboru můžeme dělit a přesazovat v okamžiku, kdy jí zežloutnou listy. Rebarbora zasazená v září vám poskytne již v příštím roce malou úrodu. Pamatujte, že vyryté kořeny nesmějí zůstat dlouho vystavené vzduchu. Kořeny rebarbory přikryjte namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem, jestliže rostliny hned nezasadíte. Staré kořeny rozdělte, aby každý oddělek obsahoval alespoň jeden
Jak pěstovat tyčková rajčata? Tyčková rajčata mohou dorůst do výšky až 2 metry. Většinou tyto rajčata pěstujeme na jeden výhon. Tento způsob je důležitý zejména v chladnějších polohách, kde plody takto dříve a lépe dozrají. V teplých oblastech můžeme nechat dva výhony – sazenice rajčat sázíme ve větších odstupech. Během vegetace rostliny rajčat pravidelně okopáváme, zaléváme
Rajčata mají vysoký obsah vitamínu C a karotenu, proto patří k nejzdravější zelenině, kterou je možné u nás pěstovat. Nejvíce vitamínů a účinných látek obsahují zralé plody vypěstované na slunných záhonech. Rajčata podporují chuť k jídlu, činnost jater a ledvin a zvyšují celkovou odolnost organismu. Kde pěstovat rajčata? Rajčata jsou teplomilné rostliny, proto se jim nejlépe
Jak správně pěstovat meloun? Plody melounu se tvoří na postranních výhonech. Proto zaštípneme hlavní výhon za 3. až 4. plně vyvinutým normálním listem. Postranní výhony zaštípneme za 5. až 7. listem. Zaštipováním výhonů podporujeme včasnou plodnost melounů. Pro snadnější vývin samičí květy uměle opylujeme, např. malým štětečkem. Jakmile plody vyrostou do velikosti vejce, zaštípneme
Které melouny pěstovat? V našich klimatických podmínkách je možné melouny pěstovat jen v na záhonech v nejteplejších oblastech. Vhodné jsou pro to dva druhy melounů – meloun cukrový a meloun vodní. Oba tyto melouny pocházejí z teplých krajin Asie a Afriky, z čehož plynou jejich vysoké nároky na teplo. Melounům nejlépe vyhovuje středně těžká nebo lehčí, humusem bohatá půda.
Dýně má velké nároky na živiny. Její mohutný kořenový systém z kompostu spoustu živin odebere a tím jej značně vyčerpá. Proto je lepší pěstovat dýni na dobře vyhnojených záhonech. Hnojíme buď chlévským hnojem, kompostem nebo průmyslovými hnojivy, např. Cereritem. Dýně svými velkými listu dobře stíní půdu. K zastínění kompostu můžeme použít jen plazivé odrůdy, jejichž semeno vysejeme